| Návštěvníků |
Vysvětlení některých pojmů objevujících se na vysokých školách:
Je to v podstatě období jednoho školního roku, jen se mu na vysoké škole říká trochu vznostně "akademický rok". Skládá se ze dvou semestrů.
Takové pololetí. Ze dvou semestrů se skládá akademický rok. Semestr je tedy zimní a letní. Výuka v semestru trvá vždy přesně 14 týdnů, přičemž poslední týden se rozdávají zápočty, a ze zkouškového období v délce 6 týdnů.
Způsob zakončení předmětu. Ve výpisu předmětů studijního programu se předměty končící zápočtem označují zkratkou "z", končící klasifikovaným zápočtem zkratkou "kz". Podmínky potřebné k získání zápočtu se liší předmět od předmětu a někdy (i když velmi málo) též kantor od kantora. Pro zisk zápočtu může například postačovat "pouhá" účast na cvičeních, nebo vypracování nějaké práce, určité výsledky z nějakých průběžných testů apod.
S klasifikovanými předměty se nejčastěji setkáte při výuce počítačů. Tam se bude hodnotit většinou zpracovanost nějakého úkolu. Získaná známka z klasifikovaného zápočtu se posléze započítává i do váženého průměru.
Zápočty se zpravidla nejdříve získávají poslední týden té výukové části semestru. Jejich získání je možné i během části zkouškového období.
Pokud má předmět ještě zkoušku a je třeba z daného předmětu získat i zápočet (v soupisu předmětů studijního programu je to značeno "z, zk"), je nutné získat zápočet ještě před tím, než půjdu skládat vlastní zkoušku! Jinak budete od zkoušky vyhozeni a škoda takto relativně lehce ztraceného termínu zkoušky.
viz též samostatnou stránku
Některé předměty jsou zakončeny zkouškou. O jaké se jedná, lze poznat z výpisu předmětů studijního předmětu, a to tak, že v kolonce Zakončení mají zkratku "zk", případně "z, zk" (u takových je potřeba ještě nutně získat zápočet).
Zkouška bývá buď písemná (to většinou) nebo ústní, případně jejich kombinace.
Na zkoušky se v drtivé většině přihlašuje, popř. odhlašuje, přes počítačový systém KOS. Na zkoušku jsou při daném zapsání si předmětu vždy tři možné termíny. Po jejich vyčerpání a zároveň neúspěšném složení zkoušky, je nutné si předmět zapsat znovu (pokud se jednalo o první zápis) nebo školu, bohužel, opustit (pokud se jednalo o druhý zápis). Z toho vyplývá, že na zkoušku je maximálně šest pokusů. Ten počet by možná mohl svádět k nějaké volnosti či ležérnosti, ale není na místě. Při volnějším přístupu ke studiu se termíny až téměř neuvěřitelně rychle vyčerpají.
Zkoušku vykonáváme u kantora, kterého jsme na daný předmět měli na přednášky. Už minimálně proto, že se výuka jednotlivých kantorů či způsob řešení probíraných úloh nebo prezentace výsledků může vzájemně trošičku lišit. Nicméně přihlášení na zkoušku k jinému zkoušejícímu je (snad) možné, avšak nejlépe až po domluvě s "novým" zkoušejícím.
viz též samostatnou stránku
Zvlášť vhodné je získat zkoušku z Matematiky I. a Matematiky II., protože nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že kdyby to šlo, tak by se integrovalo snad i v angličtině či němčině a v tělocviku. Derivace a především integrály se totiž objevují snad ve všech předmětech Stavební fakulty.
Období na konci semestru, kdy se skládají zkoušky. Zkouškové období trvá 6 týdnů, přičemž zkouškové období zimního semestru je vcelku, zkouškové období letního semestru se dělí na dvě části po čtyřech a dvou týdnech. Čtyři týdny jsou v červnu a dva týdny hned po letních prázdninách v září, tedy prvních 14 dní v září. Je ovšem vhodné snažit se o splnění studijních povinností již v červnu, protože přes prázdniny člověk spoustu věcí zapomene a navíc si kazí prázdniny pocitem, že ho stejně v září čekají ještě nějaké zkoušky. Navíc výuka v zimním semestru probíhá až od začátku října, takže prázdniny mohou v téměř ideálním případě trvat cca tři měsíce (červenec, srpen a září).
Menza je vysokoškolskou jídelnou. Menzám se podrobněji věnujeme na jiné stránce.
Na přednáškách se probírá učivo ze skript, které bude posléze zkoušeno při zkouškách. Účast na přednáškách není povinná, avšak je doporučená. V některých předmětech se během přednášek (tak jednou či dvakrát do semestru) můžou psát písemky, jejichž bodový zisk může být započítáván do součtu bodů u zkoušky na konci semestru (viz třeba předměty Stavební mechanika či Pružnost a pevnost). I proto není vhodné se na přednášky úplně vykašlat.
Cvičení slouží pro procvičení znalostí získaných na přednáškách či při případném samostudiu. Účast na cvičeních je povinná, vyučující daného cvičení ale většinou (ne však vždy) promíjí absenci na několika cvičeních. Počet "promíjených" cvičení každý kantor řekne při prvním cvičení. Není ovšem vhodné vyčerpat si tato "promíjená" cvičení hned zkraje semestru. K jeho konci (především v zápočtovém týdnu a krátce před ním) bude práce - jak se říká - až nad hlavu (například vypracovávání a odevzdávání různých úloh, rysů apod.), a tak se každé možné uvolnění ze školy jen hodí. Samozřejmě, že úplně nejideálnější je stav, kdy se "promíjená" cvičení vůbec nevyužijí a jsem přítomen na všech cvičeních.
Cvičení jsou ukončena zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem.
Jedná se o jakési slavnostní uvedení do do prvního semestru. Při vstupu do druhého, třetího či dalších semestrů už žádné imatrikulace samozřejmě nejsou. Už proto, že se jedná o slavností uvedení, je vhodné přijít tam v nějakém slušnějším oblečení. Není nutné s sebou brát rodiče či přítelkyni/přítele. Stejně tam drtivá většina spolužáků bude sama.
Imatrikulace probíhá v Betlémské kapli. Vlastní akt trvá zhruba jednu až dvě hodiny. Studenti sedí na židlích nebo postávají kolem. Vpředu je pódium, na kterém budou během imatrikulace sedět nejvyšší činovníci (chcete-li šarže) jak stavební fakulty, tak celé ČVUT: rektor, prorektoři, kvestor, děkan, proděkani a další. O hudební doprovod se bude hrou na varhany starat varhaník. Někteří z nejvyšších činovníků pronesou ke studentům projevy.
| Dnešek |
| Návštěvníků |