Posluchárny

Na Stavební fakultě jsou tři velké posluchárny. Označené jsou B 280, B 286 a D 1122. Každá je pojmenovaná. Níže je vysvětlení pojmů, po nichž jsou pojmenovány.

Jan Palach (B 280)

Jan Palach (narozen 11. srpna 1948), student Filozofické fakulty Karlovy univerzity, se na protest proti obsazení Československa vojsky "spřátelených" armád a ústupkům ze strany československé vlády vůči okupantům upálil na pražském Václavském náměstí. Zemřel 19. ledna 1969 a jeho pohřeb (25. ledna 1969) se stal celonárodní manifestací.

17. listopad (B 286)

Při pohledu do kalendáře je u dne 17  listopadu poznámka "Den boje studentů za svobodu a demokracii". V roce 1939 se 28. října konaly demonstrace proti německým okupantům. Na demonstracích byl německým policistou postřelen student medicíny Jan Opletal (narozen 31. prosince 1915). Jedenáctého listopadu svým zraněním podlehl a 15. listopadu se konal jeho pohřeb. Ten se opět stal protihitlerovskou demonstrací. Nacisté v odvetě uzavřeli 17. listopadu 1939 vysoké školy, studenty odvezli do koncentračního tábora a několik jich popravili.

O padesát let později (roku 1989) došlo opět ke studentským demonstracím proti vládnoucímu režimu, tentokrát proti komunistické straně. Došlo například ke srážkám na pražské Národní třídě.

17. listopad byl vyhlášen mezinárodním dnem studenstva a u nás se slaví jako státní svátek, a to: Den boje studentů za svobodu a demokracii.

Christian Josef Willenberg (D 1122)

Willenberg je považován za zakladatele ČVUT. Narodil se 13. února 1676 ve slezské Liebnici a zemřel v únoru 1731. Byl členem francouzské armády, v jejím technickém pluku. Když vypukla válka mezi Francií a Rakouskem o dědictví Španělské, musel nepřátelskou - tedy francouzskou - armádu opustit a vrátil se zpět do Čech (1689). Usadil se v Praze a roku 1705 seznámil císaře Leopolda I. se svým plánem na zřízení veřejné technické školy. Mělo se vyučovat inženýrství, především francouzský způsob výstavby fortifikačních staveb (opevnění, hradby). Na vlastní žádost se 15. prosince 1706 podrobil ve Vídni zkoušce, u níž uspěl a byl uznán způsobilým k vyučování aritmetiky, geometrie, trigonometrie a opevňování. Asi o měsíc později - 18. ledna 1707 (jen pro zajímavost: bylo to úterý) - dostal povolení ke zřízení inženýrského učiliště v Praze, což je považováno za založení ČVUT. Avšak škola trpěla nedostatkem financí. A trvalo dalších 10 let, než císař výnosem nařídil českým stavům, aby na školu finančně přispívali a Ch. Willenberga jmenoval profesorem školy. Jeho roční plat tehdy činil 1 200 zlatých. Roku 1726 byl Willenberg pro nemoc pensionován s ročním platem 600 zlatých.

Na závěr jen poznámku, že označení "České vysoké učení technické" nese škola až od roku 1920.

Více informací nejen o Willenbergovi, ale i o vývoji ČVUT a také techniky, lze nalézt v publikaci Vývoj techniky od ing. Zeithammera, která je k dostání například v prodejně skript nebo v knihovně. Na Strojní fakultě ČVUT se z tohoto předmětu po prvním semestru dělá i jedna, relativně neoblíbená, zkouška.

Dnešek